Sedm rockových věků
Tento dokument běžel nedávno na stanici STV 2 a hodně mě zaujal. V sedmi dílech byla popsána velmi dobře každá jednotlivá kapitola rockové historie.
1. DÍL: MOJE GENERACE - ZROD ROCKU
Seriál Sedm rockových věků zkoumá hudbu, která byla základem populární kultury a definovala každou generaci od 60. let minulého století. Největší umělci, zpěváci a spisovatelé a producenti vysvětlí, jak rock vznikal, šířil se a vyvíjel.
Začátkem 60-tých let byla hudba pro teenagery bezpečná, sladká a zcela bezduchá. Rozhlasový éter zaplavovaly písně vyprodukované popovými týmy hudebních skladatelů ve fabrikách jako byla New York´s Brill Building pro zpěváky jako Bobby Vinton a Bobby Vee. Ovšem v roce 1965 si generace odbojných teenagerů, která vyrostla na americké černošské bluesové hudbě, vytvořila vlastní, adrenalinem nabitý, nový zvuk.. Rock! The Who přinesli postoj a hluk. Rolling Stones přinesli frajeřinu a sex. Dokonce i Bob Dylan sa nechal inspirovat novou vlnou rocku z Británie. Ale skladbami, které měli poselství a význam, dodal rocku politický rozměr... To co se dělo, byla podle mnohých revoluce. Toto je příběh o tom, jak se spojila hudba, skupiny a magie, aby v roku 1965 vytvořili nevíce vzrušující a elektrizující hudební hnutí... první dobu rockovou.
Sice muziku 60-tých let příliš neposlouchám, ale i tak zajímavý díl o tom, jak se rock dostával do popředí. Kromě zmíněných kapel je zde zmínka například o Jimi Hendrixovi, Cream nebo The Animals.
2. DÍL: WHITE LIGHT, WHITE HEAT - ART ROCK
V roce 1967 měla roková hudba zažít revoluci, přestože to tak podle tehdejších hudebních žebříčků nevypadalo. Ale pak vydavatelství EMI podepsalo smlouvu seskupinou, která změnila britskou hudební scénu. Její název byl Pink Floyd. Arnold Layne, první singl skupiny byl příběhem o transvestitovi, který kradl spodní prádlo. Nebyl to zrovna námět, který by byl jasně zaměřený na okamžitý úspěch v hitparádach. Existují analogie mezi tímto a tím, co dělali Velvet Underground v tom čase v New Yorku. Snažili se testovat hranice rocku způsobem, jakým se to do té doby neodvážila udělat ani jedna skupina. Obě tyto kapely a po nich celá řada ďalších přispěli k tomu, že se rock stal divadelní atrakcí ve velkém stylu. Způsobili hudební zemětřesení, které mělo otřást všemi nasledujícimi rockovými vystoupeními. Byla to druhá doba rocková.
Také zajímavý díl. Objevil se v něm například ještě David Bowie nebo skupina Genesis.
3. DÍL: PRÁZDNÁ GENERACE - PUNK ROCK
New York 1975 – upadající město, ve kterém nebyla žádná zábava. Londýn v tom samém roce – také žádná sláva. Obě města jakoby zabloudily a podle mnohých mladých hudobníků se to samé stalo i rocku. Na obou stranách Atlantiku se usilovalo o opětovné spojení s pravým duchem rockové hudby. A tak se krátký čas hrála hudba, která měla v sobě vášeň a současně zuřivost – byl to punk. Punk byl způsob komunikace mezi dvěma městy. Londýn se učil z přístupu a stylu Newyorčanů, jako například Petti Smith – a byl inspirovaný minimalistickým zvukem Ramones. Londýnske kapely, jakými byli Sex Pistols a The Clash potom vytvořili punk rock, který bol specificky britský. V tomto příběhu o dvou městech se z těch nejhorších časů staly ty nejlepší – a tady se začíná třetí doba rocková.
Punk sice moc nemusím, ale i tak mě díl bavil. Ono se taky není čemu divit, když v něm vystupují kapely jako Sex Pistols.
4. DÍL: NIKDY NEMLUV O SMRTI - HEAVY METAL
Když se mladému mechanikovi Tonymu Iommimu stal pracovní úraz, při kterém přišel o konečky prstů, vypadalo to pro tohoto amatérskeho kytaristu, který se chtěl stát profesionálním hudebníkem, zle-nedobře. Tato nehoda však měla paradoxně změnit rockovou historii. Tony se totiž nechtěl vzdát jen tak lehce. Byl odhodlaný nají způsob, jak v hraní pokračovat. Nakonec si začal vyrábět konečky prstů z flašky na saponát, které předtím roztavil. Napasoval si je na prst a potom je drhnul šmirglem. A když si na kytaře trošku uvolnil struny, lehčeji se mu hrálo a současně byl zvuk kytary hutnější. Spolu s bušivým hlasem Ozzyho Osbourna to pozdvedlo zvuk jejich kapely Black Sabbath, čímž se v rockové hudbě začal nový věk - věk Heavy Metalu. Black Sabath inspirovali dvě generace metalových velikánů - počínaje do kůže oblečených Judas Priest, až po krále trashmetalu, skupinu Metallica. Toto je příběh heavy metalu, který se stal světovým fenoménem. A napříč tomu, že ho kritici nenáviděli, přežil ze všech rockových stylů nejdéle.
Jeden z mých oblíbených dílů, ve kterém se mj. objevují takové kapely jako Iron Maiden, M
5. DÍL: WE ARE THE CHAMPIONS - STADIONOVÝ ROCK
Počátkem 70-tých let se rockovou hudbou přehnala mohutná smršť s hukotem, který byl dost silný na to, aby naplnil fotbalové stadiony. Její jméno je Led Zeppelin - kapela, která se stane prvním gladiátorem stadionového rocku. V příběhu následujících dvaceti let se stadionový rock stane elitním klubem, jehož členy se bude moct stát jen několik hudebních skupin. Prostřednictvím globální stadionové šou tyto kapely zjistily nejen to, že jejiich hudbu na celém světě poslouchají, ale že by tento svět pomocí ní mohli pomoct i změnit. Jak řekl Bob Geldof: "Měli jsme před sebou celou planetu a ukázalo se, že světová lingua franca není angličtina, ale že je jí rock and roll." Toto je příběh věku stadionového rocku, kdy úžasní umělci přenesli hudbu na globální jeviště a hráli o nejvyšší mety.
Můj nejoblíbenější díl. Objevují se v něm totiž z velké části Kiss, a pak také například Bon Jovi. Z ostatních velkých stadionových kapel pak U2 a Queen, nebo zpěvák Bruce Springstein.
6. DÍL: LEFT OF THE DIAL - AMERICKÝ ALTERNATIVNÍ ROCK
Seattle, Washington. Hudební metropole počátku 90-tých let. Domov grunge, teenagerského ducha a králů alternativního rocku – Nirvany. Kapela, která přinesla zvuk amerického undergroundu širokým masám posluchačů. V Kurtovi Cobeinovi měla Nirvana umělce neobvyklé síly, který dal hlas celé generaci. Úspěch Nirvany dostal Seattle na hudební mapu. Do tohoto města přišla dokonce i kapela, která položila základy alternativního rocku, REM. Když se setkali REM a Nirvana, byla to jedna z největších událostí v historii rocku. Avšak šance na to, aby se dvě největší rockové kapely světa střetly na jednom pódiu byla malá, protože Kurt Cobain upadal do depresí a drogové závislosti, a nikdo ho před tím nedokázal ochránit. Toto je příběh věku alternativního rocku, když pár kapel obnovilo autenticitu rocku, jeho smysl a zaujetí pro hudbu. A přetrvávajícího dědictví umělce, jehož vliv je v rocku dodnes citelný.
Grunge sice nemám v lásce, ale o Nirvaně a REM je i tak docela dobré se něco dozvědět, protože přece jen jsou to hodně uznávané kapely.
7. DÍL: NA CO SVĚT ČEKÁ - BRITSKÁ NEZÁVISLÁ SCÉNA
Celé roky byla nezávislá scéna dobře střeženým tajemstvím britské hudby a byla místem, kde rostla generace ztracených rockových existencí. Nezávislá hudba pro mnohé představovala něco jako členskou kartu outsiderského gangu a byla jakýmsi protestem proti vší hudební nevýraznosti. No potom se nezávislá scéna změnila na brit pop, Oasis a jejich největší konkurenti Blur prorazili do rádií a do britského bulváru. Jejich triumf byl tak velký, že Noel Gallagher z Oasis na jistý čas ovládal britský rock. Toto je příběh o tom, jak sa britská nezávislá hudba dostala na světlo světa. O cestě z manchesterských nočních klubů do sídel v místních grófstvách. Příběh o úspěchu tak úžasném, že další generace musela tuto hudbu znovu přetvořit, aby ji mohla přinést do 21. storočia.
Tak logické zakončení o současné hudbě. O kapelách jako Oasis, Coldplay nebo Kaiser Chiefs. Současnou hudbu neposlouchám, ale dobrý díl.
Tento dokumentární seriál je opravdu skvělý. Kdo umí aspoň trošku slovensky (což snad všichni) a fandí rocku, neměl by si ho nechat ujít. Kdo ho neviděl v TV, tak ke stáhnutí je třeba zde:
http://www.warforum.cz/viewtopic.php?t=542028
